Malárie je taková menší chřipka. Když onemocníte malárií, kupte si místní léky, protože jsou daleko účinnější. Braní antimalarik je nebezpečné. Antimalarika zatěžují játra. Na Zanzibaru není malárie... Právě toto jsou jedny z největších a nejčastějších mýtů o malárii a antimalaricích, které najdete na sociálních sítích, v komentářích či ve facebookových skupinách zaměřených na cesty do Afriky.
Proto vám dnes přináším třetí část rozhovoru s MUDr. Milanem Trojánkem, Ph.D., přednostou Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole, tentokrát zaměřenou právě na takové mýty o malárii a antimalaricích.
Mýtus: Malárie je taková menší chřipka.
Vysvětlení: Rozhodně se nejedná o pravdivé tvrzení. Tropická malárie patří k nejzávažnějším nemocem. Jedná se o život ohrožující infekci, u které když nedojde ke včasnému zaléčení, tak dochází k multiorgánovému selhání a pacienti potom končí na jednotkách intenzivní péče. Tropická malárie je zrádná zejména v tom, že původce onemocnění může napadnout všechna vývojová stádia červené krvinky.
Mýtus: Pokud člověk onemocní malárií, je nejlepší si koupit místní léky, protože jsou nejúčinnější. Africká antimalarika jsou silnější než ta naše.
Vysvětlení: Léky na malárii, které jsou dostupné v Africe, jsou ve velké míře dováženy z Číny a z Indie a mohou být nekvalitní. Pravidla, která platí pro léčiva v Evropě a ve Spojených státech jsou velmi striktní a v rozvojových zemích nemusí být dodržována. A silnější a účinnější rozhodně nejsou, spíše naopak. Bohužel známe i případy, že cestovateli byla na léčbu malárie doporučena léčiva, na která je v dané zemi rezistence. Proto doporučuji užívat léky dovezené od nás.Poznámka autorky: Velkým problémem jsou falešné léky, kterých je v Africe podle odhadů Světové zdravotnické organizace 30–60 %. Místo účinné látky mohou obsahovat nejen mouku nebo cukr, ale i nebezpečné látky jako je jed na krysy, leštidlo na parkety, nemrznoucí kapalinu a další jedy a chemikálie. Vzhledem k tamní vysoké korupci nemáte jistotu pravého léku ani v soukromých nemocnicích nebo certifikovaných lékárnách.
Mýtus: Je lepší dostat malárii, než brát antimalarika. Braní antimalarik je nebezpečnější než prodělání malárie.
Vysvětlení: Braní antimalarik rozhodně není nebezpečnější než prodělání malárie. Bohužel se jedná o nesmysl, který se těžko vyvrací. Tropická malárie je život ohrožující infekce a člověka může zabít v řádu dní.
Mýtus: Braní antimalarik Malarone je nebezpečné. Člověku je po nich zle a navíc je to velká chemie do těla. A dost zatěžují organismus.
Vysvětlení: Mýty, které vznikly kolem užívání antimalarik, pramení hlavně z léčiv užívaných v minulosti. Přiznávám, že v minulosti, když se užíval meflochin (Lariam), tak u některých cestovatelů se mohly objevit i vedlejší účinky ve formě deprese, úzkostí či nespavosti. Přestože nebyly časté, tak ale limitovaly jeho užití. V současné době se předepisuje zejména atovachon/proguanil (Malarone), který je vcelku dobře tolerovaný. Jeho jedinou nevýhodou je vysoká cena – cca 100 Kč za 1 tabletu (užívá se 1x denně, 2 dny před cestou a 5 dní po návratu).Mýtus: Antimalarika zatěžují játra.
Vysvětlení: Lidé se bojí, že jim antimalarika zničí játra, ale je to mýtus, alkohol je pro tělo dramatičtěji horší (např. jeden panák alkoholu denně zatěžuje játra výrazně více). Malarone není primárně hepatotoxický, což znamená, že významněji neovlivňuje funkci jater. Přiznám se, že jsem se dosud ve své praxi nesetkal s pacientem, který by měl po Malaronu projevy jaterního poškození. Nakonec rizikovějším lékem pro játra může být paracetamol (např. Paralen). Antimalarika doporučuji užít po jídle, zásadní je, aby právě Malarone nebyl užíván na lačno, protože pro dobré vstřebávání jsou důležité tuky.Mýtus: Braní antimalarik má mnoho vedlejších účinků a stejně malárii nakonec dostanete a rozhodně nemá mírnější průběh.
Vysvětlení: To je naprostý nesmysl. Berete-li účinná antimalarika a nemáte-li problém s jejich vstřebáváním (např. v podobě zvracení nebo průjmu), tak tropickou malárii dostat nemůžete. Antimalarika na tropickou malárii vás však neochrání před terciánou (malárií s vracejícími se záchvaty). Užíváte-li antimalarika, nemusíte poznat, že jste ji dostali a po čase se u vás může objevit malarický záchvat. Tato forma malárie však není život ohrožující a dá se bez problémů vyléčit. Navíc bavíme-li se o Africe, devadesát procent případů tvoří tropická malárie.
Mýtus: Antibiotika se neberou předem, tak antimalarika také není potřeba brát předem.
Vysvětlení: Malárie je život ohrožující a velmi problematická infekce. Tím, že budu užívat profylakticky Malarone, nezvyšuji resistenci, jako když bych preventivně užíval antibiotika. Antimalarika neničí střevní mikroflóru, jedná se o jiný typ léku, který působí cíleně na parazity.Mýtus: Na ochranu proti komárům stačí užívat B Komplex s repelentním účinkem.
Vysvětlení: U B Komplexu s repelentním účinkem nikdy nebyla prokázána účinnost, stejně jako u česneku. Rovněž není dokázáno, že by vitamín B odpuzoval komáry. Každý pot láká komáry jiným způsobem, jsou lidé, kteří jsou poštípaní hodně, jsou lidé, kteří jsou poštípaní málo, ale B Komplex s tím nemá nic do činění.Mýtus: U braní antimalarik je potřeba užívat probiotika.
Vysvětlení: Nejedná se o pravdivé tvrzení. Celkově účinnost probiotik je velmi sporná, jednotlivá data se od sebe dost liší a hlavně se jedná velký byznys. Dokonce ani data s prevencí či léčbou cestovatelského průjmu nejsou zcela přesvědčivá. U braní antimalarik braní probiotik ale neublíží, maximálně tedy finančně.
Mýtus: Antimalarika snižují imunitu.
Vysvětlení: Antimalarika imunitu nesnižují, resp. neničí přirozenou mikroflóru. Každopádně Malarone je v tom určitě lepší než Doxycyklin, což je antibiotikum, které se používá i jako antimalarikum (ale také nijak dramaticky neovlivňuje střevní mikroflóru na rozdíl třeba od jiných často užívaných antibiotik).Mýtus: Proděláním malárie získám imunitu.
Vysvětlení: Když jako cestovatel proděláte nějaký druh malárie, tak imunitu nezískáte. Jednorázově ne. Imunita se objevuje u lidí, kteří jsou s malárií opakovaně v kontaktu. Lidé žijící v tropech získají imunitu až po několika prodělaných epizodách. Problémem je, že jakmile z dané oblasti odjedou, tak během dvou let získanou imunitu ztratí. Češi žijící v tropech by museli prodělat malárií mnohokrát (např. třicetkrát, ne pětkrát), než by se jim vytvořila imunita.Mýtus: Místní lidé na malárii neumírají, tak proč by na to měl umřít cestovatel?
Vysvětlení: V rozvojových zemích Afriky zemře na malárii velký počet dětí. Když to v dětském věku přežijí, tak potom je to v dospělém věku tolik neohrožuje. Lidé cestující z ČR srovnávají malárii s chřipkou, ale to je nesmysl, protože jako chřipka je to pro místní lidi až po tom, co přežijí opakované epizody v dětství. Přičemž můžeme doložit, že ročně malárie postihne asi 250 miliónu osob a přes 600 tisíc jí podlehne, dominantně jde o děti. Problémem rozvojových zemí je špatná diagnostika nemocí, tak k tomu přistupují syndromologicky, což znamená, že cestovateli s horečkou dají zároveň antibiotika a antimalarika. Cestovatel si potom myslí, že prodělal malárii, a že to bylo v pohodě, a netuší, že pravou malárii vlastně neměl. Domnívám se, že lidé podceňují tropickou malárii z výše uvedeného důvodu, že to, co prodělali, nebyla tropická malárie, a potom mají pocit, že je to taková chřipečka. Bohužel často se stává, že v tropech nemoc špatně diagnostikují.
Mýtus: Braní antimalarik může vyvolat malárii.
Vysvětlení: Toto je naprostý nesmysl. Není možné, aby lék na malárii vyvolal samotné onemocnění.Mýtus: Je lepší si koupit místní repelent, naše nejsou na malarické komáry účinné.
Vysvětlení: Zde bych chtěl varovat, že zásadní je užívat repelenty s doporučenou účinnou látkou v dostatečné koncentraci, ideálně DEET (50 %) nebo pikaridin (20 %). Bohužel v tropech se často stává, že turistům prodávají repelenty na bázi přírodních látek, které vůbec nemusí být účinné. Takže jsem už několikrát od pacientů s horečkou dengue slyšel „koupil jsem si repelent v tropech, hezky jsem voněl, ale proti komárům opravdu účinný nebyl“.Mýtus: Zanzibar je ostrov bez výskytu malárie.
Vysvětlení: Přestože Zanzibar se opravdu snaží snížit incidenci malárie, tak v současné době nelze říci, že je prostý malárie. Německé doporučené postupy CRM jej dokonce řadí do kategorie nejvyššího rizika. Souvisí to s velkou migrací mezi tanzanskou pevninou a Zanzibarem.Poznámka autorky: Ve facebookových skupinách zaměřených na cestování na Zanzibar se velmi často setkáte s tím, že Zanzibar je ostrov prostý malárie. Je to z toho důvodu, že správci těchto facebookových skupin se živí organizováním výletů a zájezdů pro Čechy a samozřejmě je v jejich zájmu, aby se o malárii na ostrově nemluvilo. Kdo by také chtěl létat na malarický Zanzibar?
Mýtus: Když jednou dostanete tropickou malárii, už se jí nezbavíte a bude se vám neustále vracet.
Vysvětlení: Tropická malárie se na rozdíl od malárie terciány neusídluje v játrech, tudíž po úspěšné léčbě její vrácení nehrozí. Vracet se může tzv. terciána, která se více vyskytuje v Latinské Americe či vybraných oblastech Asie. V Africe tvoří pouze menšinu případů. Má delší inkubační dobu a pravidelné záchvaty zimnice a horečky. Není však život ohrožující a při nasazení správné léčby lékem Primachin se z ní dá natrvalo vyléčit.Mýtus: Antimalarika Malarone se nesmí brát v kuse déle než tři měsíce.
Vysvětlení: Malarone se může užívat klidně rok, ale problémem je, že byste se nedoplatili.
Mýtus: Tropická malárie a horečka dengue jsou podobné nemoci.
Vysvětlení: Rozdíl tropické malárie a horečky dengue je velmi velký. Horečka dengue je nepříjemná virová infekce, ale většinou se na ni neumírá, zatímco tropická malárie je život ohrožující infekce, která bez léčení nedopadne dobře. Horečka dengue se vyskytuje více v jihovýchodní Asii. Léčí se symptomaticky, jen výjimečně je potřeba podat infuze, když hrozí, že by se ten člověk dostal do šokového stavu.
Panu Trojánkovi děkuji za zajímavý rozhovor a chystáte-li se do Keni, nezapomeňte si přibalit tak trochu netypického průvodce, kterým je kniha Můj africký příběh.